Bleach recenze
Autor: Kuromaru (zkušený Anime fanoušek, který už má více než pár desítek anime za sebou .)
ÚVODNÍ MYŠLENKA: Z tohoto anime mám opravdu smíšené pocity. Ano některé věci jsou na něm opravdu skvělé. Především oceňuji originalitu. Jsem už prostě ten typ, co je rád, když vidí nějaké nové prostředí a nápady a těch je u Bleache opravdu hodně. Příběh se mi ale zdá slabší.
DĚJ: Středoškolák Ichigo Kurosaki vidí duchy. Neví proč, ale protože je to dobrák od kosti tak duchům pomáhá a stejně tak pomáhá všem, kteří jsou na tom špatně. Jednoho dne však k němu do pokoje vtrhne dívka v černém a je velmi překvapená, že ji Ichigo vidí a co víc, že odolává její magii. Představí se jako Rukia Kuchiki a řekne o sobě, že je shinigami (bohyně smrti). Víc neprozradím… ale mnohé vyplyne z recenze.
POSTAVY: O postavách by se dalo říct, že jsou propracované chraktery, no ostatně jako v každém šónenu. Typický hlavní hrdina co chce chránit své přátele a jeho přátelé, kteří jsou šikovně zaškatulkovaní do rolí, chytrolín s chladnou hlavou (Ishida), svalouš, který toho moc nenamluví (Chad), zamilovaná sebelítostná dívenka (Orihime), a oproti ní sebejistá a chladná žena/dívka (Rukia). Zní to jako bych si stěžoval, ale tohle musíte posoudit sami. Já jsem fanoušek šónenů a tohle k šónenům zkrátka patří. Takže u mě mají postavy bod nahoru. Každá z nich má samozřejmě špatné dětství, jinak by nebylo o čem mluvit několik prvních episod. Tak už to zkrátka bývá, i když tady je to možná až moc přehnané, přeci jen alespoň někdo se nemusel mít tak zle a mohl prožít své dětství bez smrti blízkých či jiných traumat. Ale co, pořád to patří k žánru a já za to dávám bod nahoru. Dobře ale vím, že se najde dost lidí, kteří nebudou souhlasit.
PROSTŘEDÍ: Zmínil jsem se o prostředí. To je určitě bod nahoru a ne jeden. Jednak velmi oceňuju přístup ke schopnostem postav. Jediná Chadova pazoura my přišla trochu nic moc, ale třeba Orihimenino Shunshunrika, nebo jednotlivé zanpakutou, to je panečku něco. Prostředí no, Soul society má příjemný nádech feudálního Japonska, ale na to, jak je rozsáhlá, jsou některé části (např. Rukongai) trochu zanedbány.
PŘÍBĚH: Teď se dostávám k něčemu, co má určitě své mouchy a to je příběh. Začátek jsem zmínil už na začátku a nutno říci, že to stojí za to. Začátek je skvělý, pak, jak už to bývá, jsou jednotlivé příběhy hlavních postav s jejich minulostí, taky paráda. Následná výprava do Soul Society je taky dobrá. Jenže pak náhle jako kdyby došli Kubouovi nápady a příběh už není tolik chytlavý jako býval. Je to škoda protože ze začátku měl opravdu velký potenciál. Ovšem to, že příběh se trochu zhorší, neznamená, že je příšerný. Stále je na co se dívat a i když jsou některé části velmi předvídatelné, je v anime pořád spousta akce a napětí.
Příběh se možná až moc často točí okolo záchrany dívky v nesnázích. Jednou proč ne, takové motivy nikdy neomrzí, ale podruhé už si říkáte, že Tite Kubou mohl přijít s něčím lepším. Na druhou stranu nechci zase moc kritizovat, a protože patřím k těm, co anime dokoukali až do hořkého konce, musím říct, že něco do sebe má. Souboje jsou napínavé a příběh, no posuďte sami. Mě se líbil, i když to není nijak složitá zápletka.
SOUBOJE: Toto anime je opravdu velmi bojové. Možná je trochu škoda, že většinu času se bojuje, než aby se řešil nějaký příběh. Boje jsou výborné, co se týče schopností postav. Z tohohle hlediska jde o výbornou podívanou, která vždy končí výbuchem světla po kterém, jak už to bývá, stojí na nohou jen jeden soupeř. Těch výbuchů světla je možná až moc ale přeci jen se to žánr super power tak co byste chtěli. Souboje s Ichigem jsou možná až moc předvídatelné. Ichigo vždy dostává extrémě po držce a pak vyhraje. No čekaly byste to? Bohužel skoro nikdy nikdo v soubojích neumírá, což je možná trochu problém, vzhledem k množství postav v anime. Ne že bych měl něco proti spoustě postavám, to ne, akorát že většina z nich se tak stává jen skořápkou ze stereotypu a nic víc. Když už někdo umře, je to zpravidla nemyslící záporák, i když nakonec zemřou i ti myslící, u kterých se zpravidla ještě musí ukázat, že byli vlastně kladní. Navíc to jde všechno v jednu chvíli. Záporáci jako by byli nesmrtelní a pak fííí, za pár dílů už jsou všichni pod drnem, z pod kterého dost často ještě vylezou, aby mohli opět hrdinně zemřít v boji, kde hned od začátku víte, že nemají šanci.
HUDBA: Hudba je velmi dobrá. Openingy a endingy jsou poslouchatelné a nutno říci, že některé jsou opravdu krásné.
GRAFIKA: Grafické zpracování neuchvátí úplně každého. Někdo nemá moc rád kresbu. Já také ze začátku trochu zíral na Ichigovi divné oči a podivně šlachovitou postavu. Časem si ale určitě zvyknete.
ZÁVĚREČNÁ MYŠLENKA: Další věc je, že anime podle mě mělo skončit dílem 342. Byl by to důstojný a nádherný konec. Arc s Xcution mohli klidně vypustit a ponechat hojen ve své manga podobě. Tím se dostávám k tomu smutnému faktu, že Bleach skončil. A i když mohl být konec i lepší, pořád skončil důstojně a s jistou grácií. Ano, i když má své chyby, bude mi scházet. Pro ty, kteří s ním zatím nezačali je to možná dobrá zpráva. Pokud se začnete dívat, nemusíte se bát, že každý týden vám přibyde nový díl.
ZÁVĚR: Pokud nejste typ, co očekává opravdu velmi promyšlený příběh po psychologické stránce, uvěřitelné postavy, na druhou stranu má rád originalitu prostředí, úžasné souboje plné super schopností, prsaté bišinky a příběhy o přátelství a klasickém hrdinství, tak je Bleach něco právě pro vás.
